4:36
„Půl, čtvrt, tři čtvrtě, celá, ukaž mi ručičko, kolik to dělá.“ Zní dětská říkačka, podle níž se děti ve školce učí poznávat čas na hodinkách. I v mládí si člověk dává rande většinou ve „čtvrtkách“ nebo v celých. Ve výjimečných případech v „pětkách“ či „desítkách“. Sejdeme se v devět u kina. Když občas jedu taxíkem za mamkou do Třinec, tak řeknu „zastav se pro mě za pět tři čtvrtě na tři“, protože tam chci dojet ve tři. Nikdy bych neřekl „zastav se pro mě v 14: 36.“ Dumal jsem proto, proč proruský nácek Okamura stanovil hlasování o počátku ovládnutí veřejnoprávních médií, potažmo o konci svobody slova v nich, na tak specifický čas. Dospěl jsem ke dvěma vysvětlením. Za „A“ jde o pubertální provokaci jako když deváťák foukne z lavice po třídní papírovou kuličku. Což by odpovídalo způsobu uvažování ministra Macinky a zmocněnce Turka. Prostě blbá nasírací klukovina dospělých mužů s mozky deváťáků. Děláme si z vás prdel, Číst více………